V Kashmiru je horko

Zdarec,
tak kde zacit? Jsme ve Srinagaru ale zacnu tim jak jsme se sem dostali. Po oprave kola jsme vyjeli z Kargilu a vyjeli jsme do Drasu, druheho nejstudenejsiho mesta na zemi (prvni je nekde na Sibiri). Ted je tam ale teplo a cesta byla bez problemu, takze jsme tam byli i o neco driv nez jsme planovali a tak jsme jeli jeste dal a spali ve stanu.
Dalsi den jsme jeli na sedlo Zojila, ktere jsme taky vyjeli bez problemu a za sedlem se objevil nadherny vyhled. Uplne se zmenila krajina. Uz to nebyly jenom hory s ledovcema ale taky lesy, takze se clovek citil trochu jako v Jizerkach :) Sjezd ze Zojily byl super, neni tam silnice ale sutry,pisek a hlina, takze by se na tom dalo vyblbnout, kdyby clovek nevezl vybavu, ktera dohromady s kolem vazi pres 30kg. Dole jsem zjistil ze muj expedicni nosic je v poslednim tazeni, ale snad jeste vydrzi. Pod Zojilou uz je pekna silnice kudy se svisti v prudkych sjezdech peknou krajinou az do Sonamargu. V Sonamargu jsme se ubytovali, protoze uz bylo pozde a nedojeli bychom do Srinagaru. Sonamarg neni nicim zajimavy, krome toho ze okolo je pekna krajina a da se tam vyrazit na treky. No tady zacina dalsi pribeh.
Rano jsme se probudili a vsude byl strasnej bordel. Plno lidi, autobusu, aut a troubeni. Vysli jsme ven s tim ze si dame snidani a pojedem, ale bylo nam receno ze silnice do Srinagaru je uzavrena. Ptal jsem se hotelmana proc, ale duvod jsem vubec nepochopil. Tak jsem sel na policii a tam mi to potvrdili (duvod jsem taky nepochopil) a rekli ze to muzou otevrit az v 10 vecer. Tak jsem podekoval a rekl vecer mi je to k nicemu pac jsem na kole. Na turistickejch informacich mi jedna neoficialni osoba neoficialne poradila, ze se mam na to vysrat a projet to bez povoleni. Ze me jako turistu nikdo nebude stavet. Tak jsem to udelal (to jsem jeste nevedel co me ceka).
Vyjeli jsme se Sonamargu a jeli z kopce nadhernym kanonem. Tohle byla asi nejkrasnejsi cesta co jsem tady jel. Cely zazitek akorat kazil fakt ze jsem cekal ze nas nekdo kazdou chvili zastavi. Ale to se nestalo a tak jsme dojeli v pohode az do Kanganu, kde jsme si dali jidlo a pokracovali. Za chvili byl prvni check a chteli po nas vedet odkud jsme kam jedem a takovy blbosti co chce vedet kazdy kdyz nekde zastavime. Tyhle byly neskodny a spis je zajimala Blanka a kola nez nas nekam nepoustet. Takovejchle zastavek casem pribyvalo a intenzita vojaku houstla. Byla prehlidka tech nejruznejsich uniforem. V podstate je lze ale rozdelit na typy s kulemetem a typy s klackem (poradkove sily). Cestou jsme potkali taky jednoho cizince, ktery jel do Srihagaru do houseboatu. Ten nam dal do ruky papir na kterem byla napsana adresa houseboatu. V tu chvili jsem jeste netusil jak dulezity papir to je. Ze zacatku jsem to povazoval za letak, tak jsem to vrazil do kapsy. Vlastne do ted nevim co to bylo za papir, ale jeho dulezitym atributem bylo ze byl nesrozumitelny a byl na nem podpis. Takze to mohl byt klidne rozkaz k zahajeni jaderne valky s Pakistanem :) Papir prokazal sluzbu hned na dalsim checkpointu, resp. tohle uz byla regulerni barikada s oficirem, ktery umel anglicky a mel rozkaz nepoustet vubec nikoho. Ten to ale po chvili lusteni vzdal a pustil nas dal. Cesta s papirem v ruce pokracovala v pohode dal a az na silnejsi odpor pred Srinagarem. Typek mel 3 hvezdicky na rameni, tak bylo treba respektovat jeho postaveni (i kdyz nevim co to je za hodnost). Po serii otazek a ocniho mereni nam bylo sdeleno ze "Things are getting hot in Kashmir" (v Kasmiru je horko). S vedomim ze v Kasmiru je krasne pocasi jsme vyrazili dal. Jeli jsme nejak spatne, protoze to melo byt 80km a meli jsme 90 a jeste jsme tam nebyly (nakonec to bylo 110). Zase dalsi barikada (asi nejhorsi), napis "stuj nebo strelim". Tady jsme se dostali k novemu pojmu, "Carfew pass". Napred jsme mysleli ze po nas chce pasy, ty ale nechtel a trval na tom ze nikoho nepusti. Byl tam dost bordel, lidi mavali papirama a tak nas postavil stranou. Nakonec na nas jeden vojak mavl at projedem. Tak jsme jeli dal a zase procedura s tim papirem na houseboat ale tentokrat kazdych 10m. Cim vyssi hodnost tim vetsi problem. Na ulicich nikdo, krome policie a armady. "Carfew" je totiz zakaz vychazeni. Byl to celkem zajimavy zazitek. Jedem to po prazdnem moste, nedostaveny baraky, odpadky, a okolo hlavy nam krouzi obrovske hejno orlu (asi tak 10m od nas). Obrazek jak z filmu od Hitchkoka. Skoda ze jsem byl tak posranej ze jsem to ani nevyfotil. Nechtel jsem aby nam zabavili fotak, nebo neco. Snazili jsme se to smerovat k houseboatu, kterej byl na tom papiru. Coz nebylo uplne jednoduche, protoze nas zastavili na kazde ulici a to jezero - Nageen Lake - bylo dalsi cca 10km. Nakonec jsem to prokazovani tim papirem daval jako rutinu a mel pripravene ruzne historky pro ruzne hodnosti :) Myslim ze bych to nakonec projel i na obal od zvykacky :) Takze jsme se zdarne dostali k jezeru kde jsme zustali v uplne jinem houseboatu. Kdyz jsme vesli dovnitr tak jsme neverili vlastnim ocim. Luxus. Vse zarizeno v takovem zvlastnim angloorientalnim stylu. Celej houseboat je pro nas, vcetne luxusniho obyvaku a terasy. Od majitele jsme se dozvedeli ze tady nedavno byla demostrace - udajne poklidna - tak Indicka vlada poslala vojaky. Kashmir se totiz chce odtrhnout od Indie, takze se to tady cas od casu deje. Nedavno (pred mesicem) to tu bylo taky. Bylo nam receno ze MAYBY TOMORROW uz CARFEW nebude.
Dalsi den samozrejme byl a tak jsme jeli shikarou (gongola) okolo jezera. Bylo to docela fajn. Takove indicke Benatky :) Navstivili jsme obchod s medem a koupili chleba, ktery je tady dobry. Zbytek nejak proflakali a koukali na bednu. Dnes je konecne po carefew a tak jsou otevrene obchody a dostali jsme se na internet. Problem v tomhle meste - a zejmena naseho houseboatu - je ze nam furt kazdej neco cpe, takze Blanka uz provarila polovinu rozpoctu :) (...no a co??? vzkazuje Blanka :) Takze to vidime, ze zitra nebo pozitri odjizdime smer Chambra.
Houseboating je super
Zdravi David