Z Lehu do Lehu

Zdravim,

jsme zase v Lehu. Jak jsme se sem dostali?

1. den cesty - uspesne jsme vse zbalili , nakoupili jsme nejake jidlo na cestu, pro pripad, ze by jsme nenasli zadnou restauracku a vyrazili. Cesta byla po rovince, teploucko, pohoda. Krasna krajinka, podle reky. Ujeli jsme cca 55 km. Vecer spime ve stanu - dobrodruzo. Vecere suchy chleba

2. den cesty - cesta je do kopce. Ani kousek z kopce. Ale stale se drzim. cca 25 km. Vic nezvladam. Cesta je mezi skalama. Skali jsou ruzne barevne, hlavne cervene a nasedle, pastva pro oci. Vecer spime v nejakem pokoji v malicke vesnicce. Vecere ryze a chapaty.

3. den cesty - vyjezd na Tanglangla 5300 metru nad morem. Prevyseni cca 1000 metru. prvni 10 km cesta trochu do kopce, pak dalsich 22 stoupak. Stoupak - zacinam tlacit kolo, jen bych nezvladla. I kdyz tlacim kolo vypadam tak hrozne, ze Davida, co byl predemnou zastavuje auto s cizinci a rikaji mu, ze vypadam, ze brecim :) Byla jsem jen ruda jak jsem nemohla. Tlaci kolo jsem vydrzela cca hodinu a pul. Za tu dobu jsem urazila 4 km. Vykaslala jsem se na nejake tlaceni a chytla si stopa. Vyvezl me skoro az na horu :) Dolu se pak uz jelo v pohode. Spime ve stanu. Vecere chleba.

4. den cesty - zajeli jsme se kouknout jen na jedno jezero. Tso Kar. Slane jezero a pred nim obrovska horska step. Videli jsme stado divokych oslu. Nalada je jeste v pohode. Tuto zajizdku jsme udelali dopoledne a odpoledne jsme se rozhodli zkusi prejed uzemi vetru :) Mezi horami, protivitr je obrovky. Cesta se jezdi po ranu kdy je vitr celkem v pohode. My jsme to ale jeli odpoledne kdy byl vitr neskutecny. Horsi nez jet do velkeho kopce. 35 km jsme musela vydrzet. Stan se postavit nedal, zlamal by nam vitr tyce u stanu. Stopa jsem si take chytit nemohla, protoze oni nejsou takovy blazni aby cestu jeli odpoledne, mohl by se jim vetrem prevratit nakladak. Na konci cesty jsem byla uplne vycerpana, nemohla jsem ani mluvit, protoze vitr me skoro dusil, byla mi zima, zacinalo zapadat slunece. Nalada poklesla, nesnasim vitr. nakonec jsme ale dorazili do mestecka s ubytovanim ve stanu. Vecere ryze.

5. den cesty - prejezd Nachtungla 5100 metru nad morem. Cesta je do kopecka, ale jde jet. Pred nama vidime jak se zacinaji delat snehove mraky. Trochu snezi, ale vyhyba se nam to. Nechci jet ve snehu, asi po 10 km premlouvam Davida at si chytime stopa, protoze kdyby nas snih stihl nahore, umru :) Stop nas prevez pres sedlo. Pak jsme si dali 19 km sjezd, parada :) Po sjezdu chybelo do vesnicky s ubytovanim dalsich 25 km. Z 25 km 20 km foukal protivitr a 5 km se udelalo osklivo a zacala by strasna zima a poprchavat. Vysilenim padam. Ubytovani v jejich stanu , vecere nudle.

6. den cesty - rano jsme se probudili a snezi. Takovy ten mokry lepivy snih. Rozhodli jsme se cestu vzdat a chytit si stopad do Manali. Manali je cca 3 tis nad morem, tak snezit nebude. Ujeli jsme stopem asi dne hodiny a dostali jsme se do zacpy. Do toho se strasne rozesnezelo. Po asi dalsich 2 hodinach jsme uvizli na mrtvem bode. Snezi tak, ze uz vsichni odmitaji neco delat. Do vecera napadlo prez pul metru snehu. Nakladacci zapadli. Bylo nam receno, ze se musi pockat na armadu, tak cestu protahne a nejak kamiony zorganizuje. Ridici meli varic, uvarili ryzi. Spime na korbe nakladaku. V noci je pod nulou. Ve spacacich je trochu zima, jde to.

7. den cesty - stale snezi. Armada neprijede dokud bude snezit. Jidlo chleba, spime zas na korbe nakladaku, zima je jeste vetsi. Napadlo dalsich cca metr snehu

8. den cesty - sviti slunicko. Doufame ze armada zacala neco delat. Ridici nam dali k obedu ryzi. Dosla voda, pijeme vodu rozpustenou ze snehu - hnus. Vecer se ukazi zachranari. Reknou, ze je postaneho stanove mestecko cca 5 km od nas, cesta je uvolnena jen 2 km. Daji nam susenky :)Spime zase na korbe nakladaku, zima je nepredstavitelna. Informace - mozna zitra bude cesta otevrena.

9. den cesty - rozhodli jsme se jit kouknout do stanoveho mestecka. Kola jsme nechali v nakladaku. Vzali jsme si jen spacaky na prespani. Nacpali jsme se do stanu k skupine cizicnu cca 30 lidi. Vsichni volaji na ambasady, at jim zjisti informace. Ozvala se zpet jen Izraelaska, Slovinka, USA, Cesi (mi jsme ale na ne nevolali). Informace - mozna zitra bude otevrena cesta. I kdyz spime ve velkem stanu, ve spacacich a pod dekou, zima je neskutecna.

10. den cesty - rano je hezky. Rozhodli jsme se donest kola do stanoveho mestecka. Cestna je castecne uvolnena. Stejne musime tlacit kola jeste asi pul km. Je mi takova zima, ze se hroutim a brecim. Odpoledne zacne snezit - armada nemuze pracovat. Informace - mozna se cesta otevre zitra. Cizinci talaci na Indii at se poradne vyjadri co bude. V noci zase zima.

11. den cesty - Rano kdyz se probudime, na teplomeru ve stanu -5 stupnu. Venku je hezky, informace - chybi jeste uvolnit 4 km cesty, ale z jedne strany se porouchal buldoze, mozna bude cesta otevrena zitra. Uz tomu i zaciname trochu verit. Ale Indie musela neco na natlak udelat, vypravila odpoledne autobus zadarmo zpet do Lehu. Po peti dnech mrznu jsme nabidku bez vahani prijali. Jeden Nemec nam poradil cestu z Lehu na kole, nejvetsi previseni 3 tis metru nad morem - jestli cestu pojedeme, napiseme priste. Autobus nejel primo do Lehu, zastavil v Pang - je tam vojenska zakladna. Spali jsme u vojaku. Moc se o nas starali. Hlavne o cizince. Porad za nama chodili, jestli je vse v pohode :)

12. den cesty (dnes) - rano nas vojaci vybudili v 6 hodin :( dali nam jeste snidani a vypravili do Lehu. Odpoledne jsme dorazili a nasli bezva hotylek s teplou vodou 24 hodin denne. Co mame ted informace - cesta do Manali stale neni otevrena a ve snehu umrelo 6 lidi - indove.

Jinak celych 11 dni jsme jen jesli ryzi, nudle a nebo suchy hnusny chleba. Uz to nemuzeme ani videt. Ted jsme si objednali kuratko - cekame az nam ho pripravi :)

Zoubek stale drzi. Sarlatam je borec :)

Vsechny pozdravuji a jsem rada, ze se mate vsichni dobre - hlavne ze u vas neni zima :)

Blanka a David - ten cestu zvalad na jednicku a drzel me celou dobu nad vodou abych se zimou nehroutila.