Cau,
vcera jsme odjeli z Kochi do Munnaru (135 Km) na caj. Ale jeste nez zacnu psat o Munnaru, tak se vratim k tomu prestaveni Kathakali a vyletu po Backwaters v Kochinu.
Kathakali zacalo licenim, ktere trva asi hodinu. Je celkem narocne je dostat do podoby bohu. Spousta barev na oblicej, cinkrdlatek a bohate zdobene saty. Celkem zajimave. Pak prisel typek a zacal nam povidat neco o Kathakali. Ukazoval, ze barva se ziska tim ze se trou nejake sutry s trochou kokosoveho oleje. Rikal, ze Kathakali je vlastne vypraveni pribehu, pricemz se musi dodrzovat urcita pravidla. Nemluvi se. Vyjadruje se pohyby oci, rukou, a nakonec i telem. Kazda sestava mrkani a krouceni rukou znamena nejake slovo. Hry jsou obvykle dlouhe, tak 12h (my jsme videli asi 1h a bylo to vic nez dost). Taky rikal, ze jsou na to skoly kde se to studuje (7 let).
Prestoze nam ukazal pak sestav a rekl co ktera znamena, tak jakmile zacalo predstaveni nebyl jsem schopen nic rozpoznat a videl jsem akorat jak tam hodinu hopsa zeleny muzicek a zluta zena (hral ji chlap). Jeste ze jsme dostali papir, kde byl ten pribeh popsany. Je to takovy pribeh ze zivota. Mocny demon vysle do nebe svou sestru (zluty oblicej) at mu posila krasne panny. Ta se zamiluje do syna Pana Nebes (zeleny oblicej), zmeni se na krasavici a zacne ho otravovat. Typek s ni ale nechce nic mit dokud mu tata nedovoli svatbu. Zenska se zblazni, zmeni se na svoji puvodni podobu a zacne vyhrozovat ze to nabonzuje brachovi. Kdyz typek vidi, ze ma v nebi demona, tak rika: "vstoupila jsi do nebe a ja ti za trest uriznu nos, usi a prsa". No, a jak rekne, tak udela. Klasika :) Ale jak rikam, poznal jsem jenom zaverecnou scenu. Docela se mi to libilo :)
Tak a ted
Backwaters, bo vylet do okoli Kochinu, ktere je protkane siti kanalu. Existuje tady dokonce mesto, ktere by melo byt neco jako Benatky (s rezervou, tohle je Indie). Rano nas vyzvedl minibus a jeli jsme nekam za mesto, kde nas nalozili do lodky po sesti a vezli v tech kanalech. Kanaly jsou siroke tak aby tam projeli dve lodky a po stranach prerustaji palmami, listama kaktusu a dalsim zelenim. Celkem pekne. Trochu sok byl pro me akorat ten vysoky stupen organizace. Organizovane zajezdy nemam moc v lasce, ale jinak to neslo. Sekaj to tady jak na bezicim pase.
Zastavili jsme se ve vesnici, kde delaji provazy z kokosu. Okolo kokosoveho orechu je takovy "obal", ktery se nalozi na dlouho do vody a zbyde z toho jenom to silne vlakno. Pak to vypada jako takova vata v pytlich. To davaji na tri nastavce ktere se toci (ty pohani pulka cyklokola). Vata se mota do provazu dve zeny postupuji dozadu od kola a vytahuji z batohu na brichu dalsi vlakno. Kdyz dojdou az dozadu, kde je druha pulka cyklokola, ktere pohani zase tri rotacni nastavce, tak to na ne pripnou a zatoci kontra. A provaz je hotovovej. Zni to slozite ale je jednoduche. Mnohem zajimavejsi bylo poslouchat co z toho vyrabi a jaka je za tim organizace a "ekonomika". Vyrabi z toho snad vsechno. Koberce, ..., stavi s tim lode. Svazujou tim prkna ze kterych je lod dohromady. Taky tam maji nejake druzstvo, ktere se stara o svoje lidi a zajistuje navaznost praci (manufakturu). Nekdo sbira kokosy a loupe je, nekdo dela provazy, a nekdo dela koberce. A vsichni dohromady udelaji moc :) Zajimavost: Kerala je prosperujici komunisticky stat.
Dalsi zastavka byla ve vesnici, kde rostlo koreni. Videli jsme pepr, vanilku, kafe (zatim jenom kvety), kakao, ananas. Pak nam schodili ze stromu kokosy, ktere jsme vypili a nakonec i snedli a vyrazili jsme na obed. Na obed jsme jeli uz jinou, vetsi lodi, kde jsme se vesli vsichni a jeste nejaka dalsi skupina. Jeli jsme jenom chvilku na neajky ostrov, kde nam udelali obed v Keralskem stylu na palmovych listech. No myslim, ze nejlepsi z toho byla ryze. Vzdycky tam cpou nejake divne koreni. Pak jsme vyrazili na dalsi plavbu, tentokrat uz kanaly byly obrovske reky bez proudu. Placka. Kde neni voda je zeme a na ni Palmy. Dalsi skupina odjela videt co jsme meli uz odvideno, takze jsme meli celou lod pro sebe a protoze bylo obrovske vedro, tak se vetsina lidi se venovala chrapani. Dalsi den jsme se odjeli schladit do Munnaru.
Munnar je obycejne mestecko/vesnice v horach, kde se pestuje caj. V Munnaru nic k videni neni, ale hlavni atrakce jsou tady ty kopce okolo. Je umisten mezi dvema prirodnima rezervacema, jsou zde k videni vodopady a lze trekovat v cajovych polich. Taky mi to neprijde tak turisticke. Alespon ceny a vzled restauraci je indicky. Je tady ale podivne pocasi. Rano je pekne, pak se zacnou delat mraky a vecer uz to vypada na solidni bourku. Zatim to ale jenom vyhrozuje.
Dnes jsme se byli projit v cajovych plantazich a chteli jsme dojit na jednu vyhlidku a vodopad. Po ceste jsme se ale ztratili a tak jsme jenom tri hodiny chodili v caji. Caj byl vsude kam jsme se podivali. Potkali jsme akorat cajbaby, ktere sklizeli caj. Strihali ho nuzkama s krabickou a obsah potom hazeli do kose. Vsechny (bylo jich asi 50) nas pozdravili a pokecali jsme si ...odkud jsi, how many brothers, sisters, atd... Vyfotili jsme si je a byli jsme radi ze jsme nasli cestu zpatky. Vzali jsme riksu a ,protoze jsme dlouho nevideli caj, vyrazili do muzea caje. Muzeum bylo ale zavrene.
Pozdeji jsem na ulici zjistil, ze nemam fotak, tak jsem se vracel vsude kde jsem byl a nakonec jsem byl presvedceny, ze vypadl v rikse. Uz jsem se s nim pomalu rozloucil ale stejne jsem sel na riksa stand (stani/nadrazi) a trochu delal vlny az se nakonec riksamana podarilo najit. Predtim jsme ale prohledaval riksu jinemu, ktery me vezl vcera a ten vubec nevedel o co jde :) Spravny riksaman, ale v rikse fotak nemel a prej by ho nevzal, protoze ma super povest (cemuz jsem mimoradne veril). Takze jsem odchazel s tim, ze je definitivne v pryc, a pak me zastavil dalsi riksaman, ktery ho mel v kapse. Prej ho nasel u silnice, kde jsme skutecne byli. Hura!!! Dal jsem mu 500 rupek a neresil ze ho nejspis chtel sbalit. Takze fotky snad budou.
Dada