Stenice, baleni kol

Zdravime;

V nedeli odletame na Goa - slunicko, teploucko, pohoda, plaz a jen valeni a zadne slapani na kola :)

Jen nez zacnu, upozornuji na komentar Davida z minuleho clanku k me poznamece, ze vzdy vyrazime po jedenacte hodine - vsimejte si dob odjezdu :)

Z Shimli jsme v hotelu vyrazili v 11.15, zasli jsme si jeste na kaficko a vyrazili celkove ze Shimli v 12.30 :) Cesta co Chandigaru uz byla jen z kopce. Jen do Chandigaru to bylo 115 km a tak jsme cestu za jeden den - pri tak pozdnim vyjezdu (tma je v 18 hodin, po tme se jet neda) nestihli. Spali jsme v predrazenem hotelu kde nic nefungovalo. Ale meli jsme super balkon. Koukali jsme na hvezdicky a nasli souhvezdi KONE. Ani nevim jestli ve skutecnosti existuje. Jinak na buzole azimut 240 :)

Druhy den, po snidani jsme vyrazili v 11.30 :) Do Chandigaru (asi 50 km) jsme dojeli behem chvile. Chandigar je velke mesto rozdelene ne na ctvrte jako v Praze, ale na sekrory. asi 2 hodiny jsme bloudili a pak jsme jsme nasli ubytovani. Pak jsme se sli kouknout na jedinou poradnou atrakci v Chandigaru. Rock garden (kamenou zahradu). V zahrade jsou male sochy z kaminku, vodopady, male pruchody mezi umele vytvorenymi skalami. Trochu jako v Alence v risi divu. I tak jsem se citila. Moc krasne.

Vecer se slavilo DIWALI - svatek svetla. Hindu svatek neco jako u nas vanoce. Svatek svetla proto, ze se zapaluji svice a delaji ohnostroje, aby svetlo ukazalo cestu Ramovi cestu domu z exilu. Cele mesto bouchalo petardy, strileli se ohnostoroje. Ohnostoje trvali v kuse asi 6 hodin. Jeste lepsi nez u nas na silvestra. S Davidem jsme sedeli na terase hotelu a moc jsme si ohnostroje uzivali. Take jsme si koupili po dlouhe dobe nejake piti, tak jsme si piti take uzivali. Jak uz jsme sjeli do nizsi nadmorske vysky, uz je tu teploucko. V noci jsme spala v tricku a Davit nahy. Postipali ho za to stenice :( Na brise ma asi 40 stipancu a na celem tele ma asi 100 stipancu. Ma postipany i zadek :) Hlavne se stipance zatim moc nehoji a svedi ho to. Stale se David skrabe jak pes :) Dneska musime poresit nejakou masticku na stipance.
// Jinak zatim zkusenosti z Indii ze zviratkama jsou bajecne. V kazdem hotelu cekame nejake zviratka. Snad jen v jedno nebo ve dvou jsme zadne nenasli. Jsou to vetsinou mysi - jednou mi jedna lezla po ruce kdyz jsem spala. Krysy - behali v noci Davidovi po kole a sezrali nam jablicko. Pavouci - to uz jsme psala. O broukach ani nemluvim. Ted ty stenice :) //

Cesta do Chandigaru byla nase posledni cesta na kole. Ted uz budeme cestovat bez kol. Celkove jsme najeli cca 1200 km. Cisty cas na kolech cca 25 dni (musela bych se podivat do denicku :) ). Do Nepalu nepojedeme. Mam hor plne zuby :) Doufam, ze to chapete :) Pojedeme na jih a odtud se budeme postupne vracet nahoru do Delhi.

Dalsi den jsme vyrazili do Delhi. Uz busem. Hotelove okna mame u silnice - neni to moc velka silnice, ale staci. Myslela jsem, ze nic horsiho uz nemuzu slyset nez co jsem slysela predtim za hrozne zvuky - ruzne brouky, nakladaku, masinky, reka, ale tohle, co tu je za hluk, je jako mala valka. Trobeni aut, modlidby z mesity naproti nam, lidi rvou, zvirata na ulici meceji, stejakaji, hruza hruzouci :) Vsude v Indii je vecer strasny hluk. Nekdy jen tak vecer lezim a posloucham vsechny hrozne zvuky okolo sebe. Uz je tesim do Prahy jak tam bude klik. I v Anglicke ulici je to klidnejsi nez tady v Indii. Jen v horach v Ladaku byl klid. Taky kdo by dela bordel v nadmorske vysce 4500 metru :)

Vcera a dneska resime kola. Vcera jsme cely den jsme chodili po meste a schaneli krabice do kterych kola ulozime. Asi po 5ti hodinach chozeni po meste, jsme nasli misto, kde nam krabice prodali. A to za dost vysokou cenu. I na krabicich vydelavaji. Ale bohuzel my je potrbujeme a oni to vedi. Take jsme se byli zeptat na poste, kolik by stalo nechat poslat kola domu postou. Obrovsky moc. Na hotelu jsme se pak zeptali, jesli nevi o miste, kde by jsme si kola mohli ulozit. Slyseli jsme, ze na letisti existuje nejaka uschovna - tam jsme je puvodne chteli nechat. Na hotelu nam ale nabidli, ze kdyz budou kola v krabicich, ze nam je tam asi na 400 kc na nase nechaji. Coz je OK. Kola tedy mame poreseny. Jen dneska musime kola zabalit. Mame zatim jen jedno, moje jeste nemame :(

Dneska jsme sli zamluvit letenky na Goa. V nedeli jsou ceny o 50 procent levnejsi nez v sobotu (zitra), tak v Delhi jeste jeden den vydrzime. Aspon vse poradne zbalime a nebudeme se stresovat. Take se pujdeme kouknout na dalsi pamatky v Delhi nebo do kina :).

Jinak uz nemrzneme, je tu cca 27 stupnu. Pokazde kdyz nekam prijedeme, daji se sehnat jine druhy jidla. Druhy jidla ani ne, ale hodne se lissi zpusob koreneni. Tady v Delhi je jidlo hodne masove a koreni neni moc vyrazne. Dobrota. Bez kola ze me bude za chvili kulicka :)

Blanka

lazne v Tattapani

Ahoj, Ahoj, Ahoj

Konecne jsme v Shimle.

Kdyz jsme vyrazili z Manali, stavili jsme se po ceste v Kulu na raftovani. Raftovani probihalo tak, ze nam dali plovaci vesty, helmy a nahnali na raft. Cesta byla cca 15 km dlouha, cca hodinku a pul. Ale stacilo to. Voda nebyla moc drava, ale typ co raft ridil vedel kam ma najet aby nas voda pekne osplouchla od hlavy az k pate. Voda byla i docela studena, ale uzili jsme si to. Vecer jsme jeste spali u raftaru na zahrade ve stanu.

Dalsi den bylo jen slapani na kole, nastesti z kopce. Vecer jsme zase spali nekomu na zahrade, ve stanu. Rano nas probudili rev ptaku. Papousci - modry a zeleny. Krasa. Take na nas koukal mistni indian a pozval nas na caj. Pozvani jsme prijali. Mezi cajem a lehkou konverzaci v anglicti nam zacal ukazovat diplom ze skoly a dal nam vytisteny jeho zivotopis :) Vubec jsme nechapali co tim mysli, ale vzali jsme si ho.

Odpoledne jsme zase byli pozvani ke svatemu muzi. Svaty muzi byl docela mlady - mlatsi nez my. Mel tam ucitele co ho ucil. Ucitel nam vypravel o miru, o meditach, o tom jak je vse krasny a bezva. Svaty muz nam take ukazoval jeho fotky :) Tito svati muzi nenosi obleceni, nosi ho jen aby lidi nebyli vyplaseni. Obleceni na sobe mel, ale ukazoval nam i fotky kde obleceni nemel. Trochu jsme z toho byli v soku :) Take nas pozvali na jidlo a at tam prespime. Odmitli jsme a pokracovali v ceste. Byla to ale moc prijemna navsteva. David ma fotku se statym muzem. Ja ne, dosla baterka ve fotaku :( (Ale jinak me tu maji svati muzi radi. Svati muzi maji dredy a moc dredy se jim moc libi. Vzdy se mezi sebou slusne zdravime. Pro me pak nebude tezke si fotku se svatym muzem udelat) Vecer jsme zas skovotovali nekomu na zahrade.

Ctvrty den byla cesta nejhorsi. Stale dokopce a z kopce. Ale tesila nas predstava, ze vecer budme v Tattapani (jsou tam horke prameny). Jenze jsme tam uz nestihli dojet, zastihla nas tma. Kdyz jsme se ptali jednoho chlapka jak je jeste daleko do Tattapani, rekl ze skoro 30 km a ze muzeme prespat u nej. Pozvani jsme prijali. Veci z kola nam zamkl v boude, kola dal za boudu a sli jsme k nemu. Doma nam dali caj, veceri a tvrdili nam jak jsou vsichni stastni ze jsme u nich. Rano nam dali jeste snidani. Chovali se k nam moc hezky. Kdyz jsme pak nasedli na kolo, zjistili jsme, ze se nam nekdo hrabal ve vecech (i kdyz byla bouda stale zavrena na zamek). David pak zjistil, ze nema bryle. Po ceste zpet z Tattapani jsme se tam pro jistotu jeste zkusili vratit jestli nahodou bryle nenasli. Samozrejme nenasli, ale nasli vyndanou tyc od stanu. Zlodeji :(

V Tattapani to bylo skvele. Vydrzeli jsme tam dva dny. V Tattapani je hotel, ktery napousti horky pramen do bazenku. Bazenek je pod strechou, aby tam nikdo nevidel a clovek se koupe jen tak nahy. Vzdy pro clovicka napousti novou vodu. Zacina je asi pri 50 stupnu (pramen ma prez 80 stupnu) a postupne se nechava voda ochlazovat studenou vodou do doby nez je clovek schopny do vody zalezt. Clovicek se pak racha ve vode tak dlouho nez ma varhanky na celem tele :) Skvely relax. Take v Tattapany je plaz, kam vytekaji horke prameny, ale jen curky. Z hotelu, co jsme meli, jsme na ne primo koukali. Moc se nam v Tattapani libilo. Pro me jedno z nejprijemnejsich mist co jsem zatim v Indii ted potkala.

Ted jsme v Shimle. Rano jsme si prvni na hotelu dali snidani. Mame pred pokoj terasu a snidali jsme na terase. Na chvili (asi 15 sekund) jsme snidane nechali na stole. Davidovi opice ukradla PURI (smazana placka) :) Asi trest za prejetou opici. Ve meste jsme pak potkali cloveka, co dela pruvodce a rikal, ze nam ukaze co je v okoli asi za 80 Kc. Tak jsme to prijali. Maji tu vodopad, muzeum,... Jinak Shimla je postavena v anglickem stylu. Na namesti odpoledne hraje anglicka kapela. Je tu strasne moc lidi - asi jako u nas na Vaclavaku, a po mesici a pul jsme byli z tolika lidi v soku. Hezky, ale nic moc.

Zitra chceme odjet. Chceme jet na kole do Chandigaru. Je to 120 km daleko, ale cesta by mela byt jen z kopce. Kdyz vyrazime brzy :) (uz jsme trochu spohodlneli a driv nez v 11 hodin nejsme schopni nikam vyrazit) jsme tam za den. Z Chadigaru si asi vezmeme autobus do Delhi, kde budeme koncit nasi jizdu na kolech. Chceme tam najit misto kde kola na dva mesice schovame a pak pojedeme na jih Indie - Nepal vynechame. Ozveme se z Delhi s dalsimi plany.

PS: Jsem rada, ze se vsem fotky libili :) :) Jak je fotka pavouka na stene, videla jsem ho v jinem hotelu se hybat. Bylo to strasne. Jako kdyz okolo me probehne ruka z Adamsovic rodiny :) Po malem umrznuti na BaralachaLa druhy nejhorsi zazitek :) Jeste ze pavouk se take bal a utek.

Blanka

Fotky

Zdarec,
tak se nam konecne podarilo poslat nejake fotky na internet. Po predchozich pokusech, kdy jsme nejak rozhodili kartu je to tady. Nastesti jsme ty fotky zachranili vypalenim na CD. Alespon vetsinu z nich. Nektere nam to nechce otevrit.
Bohuzel ted nam to tu kartu rozhodilo znova, takze prave palime dalsi CD. Doufame ze je taky zachranime. Kazdopadne jsme udelali nejaky vyber. No moc jsme to neprebirali, takze je tam 109 fotek z toho prvniho CD a asi 50 z druheho. Prvni serie fotek obsahuje nasi cestu do Manali az do zamrznuti na Baralacha La. Dalsi sada cestu do Kasmiru a nasledne pres Mandi do Manali. Tedy az do ted. Odkazy jsou hiiir:
Selection1
Selection2
Enjoy!!!
David a Blanka

Konecne v Manali

Zdar

Takze jsme konecne po mesici a pul v Manali. Sroubek v McLeond Ganj jsme nakonec vyresili. Podarilo se mi ho nejak vykroutit z druhe strany a sehnal jsem novy, takze jsme mohli nasledujici den vyrazit.

Svistel jsem si to pekne k kopce a najednou mi do kola skocila opice. Strasne jsem se ji lekl a jak jsem se ji snazil vyhnout tak jsem ji jeste nakopl. Coz mozna pro ni bylo lepsi, protoze neskoncila pod kolama. Opici familie na me zacala hulakat a hnat se za mnou, takze jsem radsi ujel. Blanka jela za mnou a vsechno to videla. Pak mi dole pod kopcem rekla, "Davide, ty jsi prejel opici". Nevedel jsem jesli se ji neco stalo, ale pry je ok, jen byla trochu v soku.

Po opici prihode jsme jeli smer Mandi, pres Kangra Valley, kde se pestuje caj. Otestovali jsme cajove listy, ale moc nam nechutnali. Nejspis budou lepsi ususene v caji. Prvni den jsme spali nekde v lese ve stanu. Meli jsme krasnou vyhlidku do udoli. Po ceste bylo docela vedro ale vecer se z hor zacali ozyvat hromy. Nakonec akorat trochu sprchlo a foukal vitr.

Druhy den jsme vyrazili a zacalo prset. Nastesti se v tom dalo jet. To nejhorsi jsme preckali v nejake restauraci na kopci. Zacina tady totiz rainy season, takze deste ted nebudou nic vyjimecneho. Cesta a vyhledy do udoli byla krasna. Provoz byl taky ok. Vecer jsme dojeli do Mandi. Je to docela pekne mesto a neni tam ani moc turistu.

Dalsi den jsme se rozhodli jet do Manali busem, protoze se budem muset vracet stejnou cestou do Mandi, takze bychom jeli stejnou cestu 2x. Z Manali se totiz neda uz nikam dostat. Cesta do Lehu je uzavrena. A cesta do Spiti Valley, kam jsme puvodne planovali, jet je taky uzavrena. Vede totiz pres sedlo Rohtang La (to jsme puvodne meli jet z druhe strany), ktere je pod snehem. Takze po 5hodinovem trapeni (zenska za nama celou dobu blila) jsme byli v Manali. Konecne.

Dneska jsme se prosli po okoli. Po ceste jsme videli krasne zasnezeny Rohtang. Dal jsme se prosli na vodopady a nakonec jsme vykoupali v horkem prameni (hot springs). Byl to vlastne bazenek v jedne vesnici, kde jsme byli zase hlavni atrakci. Tohle udoli vypada moc pekne a provozuje se tady spusta adrenalinovych sportu (paragliding, rafting, lyzovacka). Prekvapive tady neni ani moc turistu, nejspis protoze uz je po sezone. Melo by teda prset, ale dneska bylo nadherne.

Blanka chce jet uz zitra zpatky do Mandi, ale ja bych tady jeste zkusil rafting (bo neco). Raftovat se dalo ale taky na nejakych mistech po ceste. Do Mandi je to cca 110 Km a konecna by mela byt v Shimla 260Km.

Takze muzem konstatovat, ze expedice byla uspesna, protoze jsme se dostali z Lehu do Manali. Sice trochu obklikou, ale to nevadi. Ted uz se jenom dostat do Shimly.

David

Kurz vareni

Zdravim,
v Mc Leod Ganj jsme puvodne vyrazili o den pozdeji protoze:
1. mame stale strevni potize - podezirame Davidovi narozenivove dorty. Uz se to ale lepsi, ale stejne chodit 7 krat denne na zachod neni nic moc. Hlavne za mesic co jsme tu jsme pili vodu z potoka, jedli na spinavych mistech, par dni jsme meli hygienu tak ze jsme si myli ruce jen ve snehu a nic, a ted tohle :(
2. vzala jsem si kurz tibetskeho vareni. Prvni jsme se ucili momo - plnene varene veci, strasna dobrota. Pak tradicni tibetskou polivku a nakonec pect chleba. Ale chleba byli jen nejake kolacky a nechutnali moc dobre. Kazde vareni trvalo dve hodinky a byli to 3 lekce. Jinak vareni byla stranda. Jsem rada ze jsem to podstoupila :) Doma vsem pak momo uvarim :)

Jinak jak jsme na tom s kolama je v Davidovo prispevku :( moc nadsena z toho nejsem. Jak jsme ted tyden nic nedelali jsem z toho takova leniva :(

Blanka

Zase ten sroubek

Ahoj.
Rano jsme trochu servisovali kola a chystali se vyrazit do Himachalu. Prehodil jsem si ten sroubek co jsem menil v Kargilu s Blankou, protoze ji lezl ten original do nejmensiho kolecka a vsechno jsme dotahli a poladili razeni. Bohuzel jsem zjistil, ze se mi po preprave kola busem prebrousil drat od budiku, takze uz ani jeden z nas nema funkcni budik. To by ale nebylo nejhorsi. Asi po 500m sjezdu jsem uslysel cink a zacalo drhnout zadni kolo. Urazil jsem sroubek od nosice (ten co jsem nemenil) a nosic je nakrivo. Neda se na tom jet. Pruser je to mnohem vetsi nez v Kargilu, protoze kus sroubu zustal v zavitu, takze se to nejspis musi vyvrtat a udelat novej zavit. A samozrejme sehnat novej sroub.
Takze jsme se vratili a jsme porad v McLeond Ganj. V Mototechne nam rekli ze to umi vyvrtat jenom v Dharamsale (8km) a ta je dneska zavrena. Pojedu tam teda zitra a uvidim. V tuhle chvili jsem ale v takovem psychickem rozpolozeni, ze bych kola nejradsi poslal do pr... Prahy. Potrebuju dovolenou :) Slysel jsem ze to je mozne poslat postou za par babek. Jede to strasne dlouho lodi, takze si to pravdepodobne budem moci vyzvednout sami. Jdu se tam dnes zeptat. Zitra se rozhodnu co s tim, protoze - jak jsem rikal - dneska nemam den. Jdu se vybrecet :)
Zdarec David

Narozky u Dalajlamy

Ahoj, vsichni. Jeste jednou bych chtel podekovat za prani k narozkam.
Po to tom co jsme odjeli z Srinagaru, jsme stravili noc v Jammu (letni hlavni mesto Kasmiru), ktere neni nicim zajimave. Krome dobrych lamburgeru (z lamy). Rano jsme (po zmatcich na busovem nadrazi) vyrazili do Dharamsaly, z ktere je to asi 8km do McLeond Ganj, coz je sidlo Tibetske exilove vlady a Dalajlamy. Je to celkem pekne turisticke mestecko vysoko na kopci. Jeli jsme sem, protoze tady zivo, takze je to idealni misto na oslavu narozenin.
Ubytovali jsme se v hotelu s peknym vyhledem do udoli a sli se najist do restaurace. Ja jsem si k tomu dal 3 mistni pivka a mel jsem dost. Blanka si dala 2 cidery (pivo+limo alkohol: 8 voltu) a motali se ji nozicky. Dostal jsem dorty (chutnaji jak babovky) a Old Monk rum (chutna ...specialne).
Dneska me to prohani po zachodech, ale zvladl jsem dojit na mistni temple. Nevim presne kde ma bejvak Dalajlama, ale stejne tady neni, takze asi nepokecame :) Taky jsem dneska potkal Izraelce z Baralacha La, a ti mi rikali, ze asi hodinu po tom co jsme odjeli do Lehu to sedlo otevreli, takze druhej den rano jeli do Manali.
Takze jeste jednou dekuju vsem za prani k narozkam
David

PS: pozitri (nejspis) mizime (ted uz na kolech) smer Manali. Po ceste uvidime Kullu Valley, kde se asi taky zdrzime.
PS2: zitra budeme na ICQ od pul sesty tj. 13:00 u vas ...kdyby jste chteli pokecat

V Kashmiru je horko

Zdarec,
tak kde zacit? Jsme ve Srinagaru ale zacnu tim jak jsme se sem dostali. Po oprave kola jsme vyjeli z Kargilu a vyjeli jsme do Drasu, druheho nejstudenejsiho mesta na zemi (prvni je nekde na Sibiri). Ted je tam ale teplo a cesta byla bez problemu, takze jsme tam byli i o neco driv nez jsme planovali a tak jsme jeli jeste dal a spali ve stanu.
Dalsi den jsme jeli na sedlo Zojila, ktere jsme taky vyjeli bez problemu a za sedlem se objevil nadherny vyhled. Uplne se zmenila krajina. Uz to nebyly jenom hory s ledovcema ale taky lesy, takze se clovek citil trochu jako v Jizerkach :) Sjezd ze Zojily byl super, neni tam silnice ale sutry,pisek a hlina, takze by se na tom dalo vyblbnout, kdyby clovek nevezl vybavu, ktera dohromady s kolem vazi pres 30kg. Dole jsem zjistil ze muj expedicni nosic je v poslednim tazeni, ale snad jeste vydrzi. Pod Zojilou uz je pekna silnice kudy se svisti v prudkych sjezdech peknou krajinou az do Sonamargu. V Sonamargu jsme se ubytovali, protoze uz bylo pozde a nedojeli bychom do Srinagaru. Sonamarg neni nicim zajimavy, krome toho ze okolo je pekna krajina a da se tam vyrazit na treky. No tady zacina dalsi pribeh.
Rano jsme se probudili a vsude byl strasnej bordel. Plno lidi, autobusu, aut a troubeni. Vysli jsme ven s tim ze si dame snidani a pojedem, ale bylo nam receno ze silnice do Srinagaru je uzavrena. Ptal jsem se hotelmana proc, ale duvod jsem vubec nepochopil. Tak jsem sel na policii a tam mi to potvrdili (duvod jsem taky nepochopil) a rekli ze to muzou otevrit az v 10 vecer. Tak jsem podekoval a rekl vecer mi je to k nicemu pac jsem na kole. Na turistickejch informacich mi jedna neoficialni osoba neoficialne poradila, ze se mam na to vysrat a projet to bez povoleni. Ze me jako turistu nikdo nebude stavet. Tak jsem to udelal (to jsem jeste nevedel co me ceka).
Vyjeli jsme se Sonamargu a jeli z kopce nadhernym kanonem. Tohle byla asi nejkrasnejsi cesta co jsem tady jel. Cely zazitek akorat kazil fakt ze jsem cekal ze nas nekdo kazdou chvili zastavi. Ale to se nestalo a tak jsme dojeli v pohode az do Kanganu, kde jsme si dali jidlo a pokracovali. Za chvili byl prvni check a chteli po nas vedet odkud jsme kam jedem a takovy blbosti co chce vedet kazdy kdyz nekde zastavime. Tyhle byly neskodny a spis je zajimala Blanka a kola nez nas nekam nepoustet. Takovejchle zastavek casem pribyvalo a intenzita vojaku houstla. Byla prehlidka tech nejruznejsich uniforem. V podstate je lze ale rozdelit na typy s kulemetem a typy s klackem (poradkove sily). Cestou jsme potkali taky jednoho cizince, ktery jel do Srihagaru do houseboatu. Ten nam dal do ruky papir na kterem byla napsana adresa houseboatu. V tu chvili jsem jeste netusil jak dulezity papir to je. Ze zacatku jsem to povazoval za letak, tak jsem to vrazil do kapsy. Vlastne do ted nevim co to bylo za papir, ale jeho dulezitym atributem bylo ze byl nesrozumitelny a byl na nem podpis. Takze to mohl byt klidne rozkaz k zahajeni jaderne valky s Pakistanem :) Papir prokazal sluzbu hned na dalsim checkpointu, resp. tohle uz byla regulerni barikada s oficirem, ktery umel anglicky a mel rozkaz nepoustet vubec nikoho. Ten to ale po chvili lusteni vzdal a pustil nas dal. Cesta s papirem v ruce pokracovala v pohode dal a az na silnejsi odpor pred Srinagarem. Typek mel 3 hvezdicky na rameni, tak bylo treba respektovat jeho postaveni (i kdyz nevim co to je za hodnost). Po serii otazek a ocniho mereni nam bylo sdeleno ze "Things are getting hot in Kashmir" (v Kasmiru je horko). S vedomim ze v Kasmiru je krasne pocasi jsme vyrazili dal. Jeli jsme nejak spatne, protoze to melo byt 80km a meli jsme 90 a jeste jsme tam nebyly (nakonec to bylo 110). Zase dalsi barikada (asi nejhorsi), napis "stuj nebo strelim". Tady jsme se dostali k novemu pojmu, "Carfew pass". Napred jsme mysleli ze po nas chce pasy, ty ale nechtel a trval na tom ze nikoho nepusti. Byl tam dost bordel, lidi mavali papirama a tak nas postavil stranou. Nakonec na nas jeden vojak mavl at projedem. Tak jsme jeli dal a zase procedura s tim papirem na houseboat ale tentokrat kazdych 10m. Cim vyssi hodnost tim vetsi problem. Na ulicich nikdo, krome policie a armady. "Carfew" je totiz zakaz vychazeni. Byl to celkem zajimavy zazitek. Jedem to po prazdnem moste, nedostaveny baraky, odpadky, a okolo hlavy nam krouzi obrovske hejno orlu (asi tak 10m od nas). Obrazek jak z filmu od Hitchkoka. Skoda ze jsem byl tak posranej ze jsem to ani nevyfotil. Nechtel jsem aby nam zabavili fotak, nebo neco. Snazili jsme se to smerovat k houseboatu, kterej byl na tom papiru. Coz nebylo uplne jednoduche, protoze nas zastavili na kazde ulici a to jezero - Nageen Lake - bylo dalsi cca 10km. Nakonec jsem to prokazovani tim papirem daval jako rutinu a mel pripravene ruzne historky pro ruzne hodnosti :) Myslim ze bych to nakonec projel i na obal od zvykacky :) Takze jsme se zdarne dostali k jezeru kde jsme zustali v uplne jinem houseboatu. Kdyz jsme vesli dovnitr tak jsme neverili vlastnim ocim. Luxus. Vse zarizeno v takovem zvlastnim angloorientalnim stylu. Celej houseboat je pro nas, vcetne luxusniho obyvaku a terasy. Od majitele jsme se dozvedeli ze tady nedavno byla demostrace - udajne poklidna - tak Indicka vlada poslala vojaky. Kashmir se totiz chce odtrhnout od Indie, takze se to tady cas od casu deje. Nedavno (pred mesicem) to tu bylo taky. Bylo nam receno ze MAYBY TOMORROW uz CARFEW nebude.
Dalsi den samozrejme byl a tak jsme jeli shikarou (gongola) okolo jezera. Bylo to docela fajn. Takove indicke Benatky :) Navstivili jsme obchod s medem a koupili chleba, ktery je tady dobry. Zbytek nejak proflakali a koukali na bednu. Dnes je konecne po carefew a tak jsou otevrene obchody a dostali jsme se na internet. Problem v tomhle meste - a zejmena naseho houseboatu - je ze nam furt kazdej neco cpe, takze Blanka uz provarila polovinu rozpoctu :) (...no a co??? vzkazuje Blanka :) Takze to vidime, ze zitra nebo pozitri odjizdime smer Chambra.
Houseboating je super
Zdravi David

Kargil a sroubek

Zdravime vsechny,
tak jsme v Kargilu, coz je asi na pul cesty do Srinagaru.

Nejakou chvili pred Kargilem mi vypadl sroubek z nosice, takze jsem se ho tady snazil sehnat. Je docela atypicky takze to dalo praci. Nakonec jsme ho vytahli z nejakeho elektromotoru. Zavit sedi ale mel by byt o 5mm delsi. Takze to vypada ze budeme moci pokracovat na ceste dal. Tzn.
posledni sedlo Zoji La (asi 3500m) a pak Srinagar.
Trochu se nam sem cesta protahla, protoze to taky neni uplne nejrovnejsi. Tj. 2 sedla Fotula 4100m a Namikala asi 3700m. Ale jinak cesta byla krasna. Hlavne za tim druhym sedlem, kde neni treba slapat a jenom se projizdi krasne vesnicky. Zato Kargil je smetak kde nic nefunguje.

Takze zdravime a zase se ozvem ze Srinagaru
David a Blanka